"Věnováno památce Miroslava Bičíka, Jiřího Steinbrocha, Lukáše Přibyla a dalších..."

Očima fanouška: Opět "sportovní" divák (4.12.82)

clanek-1982-12-06-kronika-zilina-bw-250pxZájezd do Žiliny byl poslední v tomto roce a i když se jelo z Prahy v 0.15, jelo nás jedenáct: já, Chatař, Venca, Typ, Vedoucí, Michal, Ožrala, Pavel, Aleš, Pepa a sparťan Ovar, který nás potkal na nádraží, neměl co dělat a tak jel s námi. Nutno fakt podotknout, že fandil také.

Těsně před odjezdem jsme na nádraží potkali Zbrojováky, kteří jeli do Chebu. Přátelsky jsme si popřáli k vítězství, bohužel... Poté jsme odjížděli a nádražím se ozývalo: "Brno zdraví Bohemku!"

Cesta tedy začala. Někteří z nás byli v silně podnapilém stavu. Zvláště Pavel vypadal jako při otravě alkoholem. Nedalo se s ním ani pohnout, jak byl tuhý.

Když už bylo bordelu dost, vylezl jsem si do prostoru na zavazadla a usínal jsem. Dole byli Venca, Chatař a Typ. Chvíli nás otravovalo jakési individuum, ale kluci mu dali najevo svou nelibost, tak už se neobjevil. Vzbudil jsem se až na hranicích a začali jsme se připravovat.

V Žilině jsme se tedy vyvalili z vlaku a táhli jsme ulicemi. Po zevrubné prohlídce města jsme se najedli. Všichni zůstali dál v hospodě, jen já, Aleš, Michal a Pepa jsme šli ještě do města. Prohlédli jsme si obchodní dům a budili jsme nemalou pozornost místních obyvatel.

Když nás našli i ostatní kluci, vydali jsme se ke stadiónu. Čekalo nás zde však další překvapení, nesměli jsme si vzít dovnitř tyče. S domácími vlajkonoši jsme však vše vyřídili v klidu a zdálo se, že bude všechno v pořádku.

Odešli jsme za branku a začali fanaticky fandit.

Okolní diváci nám jako vždy nadávali, ale nevšímali jsme si jich. Naši kluci - ač nehráli špatně - prohrávali po půli 0:2 a zdálo se, že je vše rozhodnuto.

Druhý poločas jsme začali ve fantastické tempu.

Šance střídala šanci, Jirka Sloup nastřelil břevno, Jirka Ondra dokonce vstřelil i gól, ale jak se ukázalo jediný. Byli jsme však lepší, a proto je veliká škoda, že jsme alespoň nevyrovnali.

Diváci se opět projevili jako "sportovní", házeli po nás kamením a šíleně nám nadávali. Jeden z nás měl dokonce choutky napadnout jednoho Slováka a stále se dožadoval nože.

Po zápase jsme smutně stáli u autobusu s hráči. Ožrala však nevydržel různé provokativní otázky a zapěl: "Spojuje nás jedna věta, Slovensko je prdel světa!" Vrhl se na něj nějaký Slovák, ale my jsme zjednali klid.

Poté jsme já, Aleš, Pavel a Pepa odjeli s hráčema, ostatní jeli vlakem. Počáteční špatná nálada se brzy rozplynula a na porážku jsme se snažili zapomenout. Navečeřeli jsme se v Motorestu Horal a okolo 11. hodiny jsme dorazili do Prahy.

Později jsem obdržel informaci, že ve vlaku se šíleně zboural Michal - náš vedoucí! A pak se divíme, kde se to v nás bere, když nám vedoucí dává takový příklad!

Autor: Vráťa Vaňásek - Stříbrný

 

Fotogalerie

 

Komentáře

 
Dimitrij
0 #5 Dimitrij 2012-12-09 01:47
NAdherný članek!!!Diky!! :-)
 
 
Dimitrij
0 #4 Dimitrij 2012-12-09 01:45
Nadherný članek!!!Diky!!
Fandim vám! :-)
 
 
Venca_65
+1 #3 Venca_65 2012-12-07 20:03
Jediný, co si ještě z toho "vejletu" pamatuju je Michal ve vlaku :D
 
 
Holas
+5 #2 Holas 2012-12-06 15:46
Musím podotknout, že jsem se na cestě vlakem zpět opravdu šíleně zboural, při cestě z restauračního vagonu jsem v chodn,bičce našeho vagonu upadl a do kupé mne museli kamarádi odnést. ;-)
 
 
Vavřík Ag
+1 #1 Vavřík Ag 2012-12-06 13:58
Tak tohle byl fakt mizernej výjezd, druhá porážka a navíc v nenáviděné Žilině, kde nás vždycky mimořádně nesnášeli, ani nevím proč, asi proto, že měli jednu dobu družbu se Spartou :-x Byl to společně s Chebem a Ostravou vždy nejhorší výjezd, fakt hnus!
 

Comments are now closed for this entry